Hon na lišku

Hon na lišku, Foxcatcher není docela dost špatný příběh o sportu jako práci, ale vcelku dobrý příběh o hobby jako práci. Hlavní postavou není sportovec, i když to tak podle akcentu vypravěčů a scénáristů E. Max Frye a Dana Futtermana klamně vypadá. Tou je člověk s volným časem a koníčky. Který - protože k tomu má nezměrné zdroje - dokáže každý nový vyčerpat, dokončit, uzavřít ..., a musí hledat další. Člověk, jehož náplní života není peníze vydělat, ale utratit. Matka má stádo koní, on má stádo sportovců. Medaile matčiných koní patří matce, takže medaile synových sportovců patří synovi. A najde se pár dalších fórů, kterých na dvě hodiny ale zas tolik není. Přestože konec příběhu vyhlížíte fakt brzy, jsou ty momenty že života s nekonečnem peněz nakonec dost zábavné. Takže tak.