Vodník

Dlouhé tři hodiny vyprávěný příběh Vodník podle knihy Michala Sýkory scénáristy Petra Jarchovského detektivům pátrajícím po vrahovi ke cti neslouží, i když k výplatě ano. Parta vyšetřovatelů na konci '80 ho nenajde, i když jim sedí pod nosem v base. A druhá parta po třiceti letech pátrající znovu ho nenajde taky, přestože mají jeho fotku pod nosem na stole. A přitom překážky jim scénář neklade žádné. Jen první se setrvale pletou a druzí si myslí, že se pletou první. Vraha pozná v posledních minutách příběhu celou dobu zakřiknutá žena fakt náhodou. Tři hodiny profesionálního pátrání jim byly podle scénáře k ničemu. Co nutí autory tuzemských příběhů vyprávět o něčí zpackané práci je mi setrvalou záhadou. Jak kdyby na profi sportu bavilo diváky sledovat pořád jen poslední. Takže tak.